Pokud jste již používali Flexbox a/nebo Grid, jistě jste si všimli, že místo hodnot jako align:top nebo align:left používají hodnoty start a end. To je proto, že tyto nové návrhy již byly vytvořeny s přihlédnutím na logické vlastnosti místo dříve používaných fyzických vlastností.
A stejně jako Flexbox a Grid dochází k postupnému zavádění logických vlastností u dalších definic jako je padding, margin, text-align, atd.
Když uživatel posouvá stránku, málokdy se mu povede, že posun skončí přesně na začátku odstavce nebo obrázku, což pak zhoršuje UX (dojem ze stránky). Do teď se podobné situace řešili pomocí javaskriptu, ale kombinace JS a skrolování většinou UX ještě zhorší.
Díky nové CSS specifikaci Scroll snap můžete tyto situace vyřešit automaticky jen pomocí CSS definice.
Pokračování textu Posun obsahu se zachytávánímPomocí @media můžete vytvořit responzivní layout v závislosti na šířce obrazovky, čímž můžete celkem dobře poznat, jestli uživatel pracuje na mobilu, tabletu nebo desktopu a podle toho uzpůsobit další prvky (např. větší ikony na mobilu).
V posledních letech ale narážíme na zařízení, která se této definici vymykají. Např. Note zařízení, která mají mobilní displej (320px), ale jdou ovládat hodně přesným perem. Nebo naopak dotykové monitory, které mají 4k rozlišení, ale ovládají se pouze prstem (takže na 16x16px ikonu se prakticky nedá kliknout). Navíc některá zařízení jsou již schopna detekovat ukázání prstem (hover) nebo sílu stisku (3D touch).
Pokračování textu Detekce polohovacích zařízeníJak přišel Grid na svět? Když se před pár lety (mezi 2009 – 2012) objevil ve W3C specifikaci CSS Flexbox layout, byl to první náznak toho, že dlouho používaným tabulkovým a plovoucím layoutům odzvonilo. Přesto ale flexbox nedokáže všechno vzhledem k tomu, že je založen na plovoucím uspořádání prvků. Složitější layouty se tak museli řešit vkládáním několika flexboxů do sebe a responzivita na tom byla dost špatně.
Proto se velice záhy rozhodlo W3C pro další nový layout, který by byl přímo zaměřen na vytváření responzivního layoutu – CSS Grid Layout. Bylo to opravdu záhy, poslední working draft (návrh) flexboxu je z října 2012 a první návrh gridu se objevil v listopadu 2012 (ale stejně jako u flexboxu existují i starší návrhy z předchozích let, ze kterých ten konečný čerpá). Na návrzích Flexboxu a Gridu navíc pracovali ti samí lidé, takže se oba pěkně doplňují, místo aby spolu soupeřili.
Grid layout se samozřejmě již nějakou dobu používá, ale zatím je to vždy jen nadstavba nad nějakým tabulkovým nebo plovoucím layoutem, který je obalený sadou CSS tříd pro umístění položek. Příkladem je Bootstrap Grid, který využívá plovoucí kontejnery (float: left) různých šířek umístěné do 12 sloupců.
Do září roku 2016 byl W3C Grid vyvíjen a byl dostupný pouze pro testování ve Firefoxu (options:layout.css.grid.enabled) a Chrome/Opera (flags:experimental Web Platform). Od roku 2017 (přesněji asi od března) by měl být již dostupný pro všechny uživatele, konkrétně ve Firefox 52+, Chrome 57+, Opera 43+ a Safari 10.1.
Internet Explorer 10/11 a Edge 12+ podporují jiný návrh z roku 2011 (známý jako Grid Align) – viz konec tohoto článku. V dubnu 2017 začal Microsoft pracovat na W3C verzi, která je experimentálně dostupná od buildu 16226. Pokud půjde vše dobře, mohl by Edge podporovat W3C grid v průběhu roku 2018.
Pokračování textu Grid, aneb revoluce tabulkového layoutuPokud se ve stránce nenačte obrázek, zpravidla to znamená chybu serveru a je potřeba ji opravit. Když je to chyba vašeho serveru, zpravidla to není problém, ale řada stránek načítá obrázky z jiných serverů, např. CDN třetích stran, kde dostupnost nelze moc ovlivnit (a často může být jen dočasná).
Nicméně to návštěvníka nezajímá. Z jeho pohledu stačí, když mu místo nedostupného obrázku zobrazíte něco jiného. HTML k tomuto účelu nabízí atribut ALT, který může (resp. měl by) obsahovat popis toho, co by bylo na obrázku vidět, kdyby se zobrazil. Nicméně obyčejně zobrazený text v základním stylu už dopředu říká „tady něco není v pořádku“ zvláště v okamžiku, kdy máte stránku založenou na speciálním designu.
Námět článku: http://bitsofco.de/styling-broken-images/
Možnost používat CSS proměnné (někdy známé jako CSS Makra) je starý požadavek, který se do teď řešil různými generátory jako jsou SASS nebo LESS. Ty ale mají tu nevýhodu, že stále generují statické definice, které nelze (jednoduše) měnit za běhu programu (tedy na straně klienta).
W3C ale již pracuje na nové specifikaci CSS Custom Properties for Cascading Variables, která umožní využívání proměnných a dokonce i jejich snadnou změnu na straně klienta a tedy dynamickou hromadnou změnu stylů.
A i když jde stále jen o návrh, proměnné můžete již nějakou dobu používat ve Firefoxu (plná podpora v 42+) a také nově v Chrome 49+, Safari 9.1+ a iOS 9.3+. Microsoft podporu zvažuje.
UPDATE: V Edge 15 (Windows Creators Edition) jsou Custom properties plně podporovány. Jediný (stále používaný) prohlížeč, který je tedy neumí, je IE11 (podle statistik v době vydání Creators edition používá IE11 dvakrát tolik lidí než Edge).
Taky pořád čtete, jak optimalizovat CSS tím, že je spojíte do jednoho velkého souboru, který načtete v hlavičce HTML stránky?
No, Google si teď uvědomil, že to není tak úplně nejlepší a snaží se Chrome (a tedy i Operu a Safari) přepsat tak, aby se – světe div se – choval stejně jako Internet Explorer. Vývojáři Microsoftu totiž do IE (ať už záměrně nebo nechtěně) zakomponovali mechanismus, který umožňuje načítat CSS efektivněji po částech.
Pokračování textu CSS rychle a efektivněWebkit nyní podporuje tzv. Client Hints („rady od klienta“), pomocí kterých můžete na serveru připravit obrázky a ostatní zdroje tak, aby se co nejlépe hodily pro příslušný prohlížeč nebo zařízení.
Když prohlížeč požádáte, může v každém požadavku poslat údaje o rozlišení a rychlosti připojení zařízení, takže budete přesně vědět, co si můžete dovolit stáhnout a zobrazit, aby to neovlivnilo rychlost zobrazení a kvalitu stránky.
Pokud potřebujete na stránce udělat nějaký obrázek průhledný (ikonu, vodoznak, apod.) asi vás napadne použít GIF nebo PNG, které jsou nejčastěji používanými formáty pro průhledné obrázky.
Bohužel ale GIF podporuje jen 256 barev a PNG je zase bezztrátové, takže generuje hodně velké obrázky.
Existuje ale celá řada alternativ, pomocí kterých můžete ušetřit čas a traffic uživatelů při stahování stránky.
Pokračování textu Jak na průhlednost obrázků?Již víme, jak vzdáleně debugovat Chrome na zařízeních s Android.
Pokud máte aplikaci napsanou pomocí knihovny Cordova, která využívá WebView jádro pro zobrazování HTML obsahu, můžete v ní taktéž zapnout vzdálené debugování.
Stačí do onCreate() metody vaší aplikace přidat tento kód:
if(
Build.VERSION.SDK_INT >=
Build.VERSION_CODES.KITKAT) {
this.appView
.setWebContentsDebuggingEnabled(true);
}
Z kódu je vidět, že debugování je dostupné jen v API 4.4 a výše (momentálně tedy 4.4.x a 5.0.x), takže musíte mít nový nebo updatovaný telefon (nebo testovat na nejnovějších emulátorech), ale i tak je to určitě velká pomoc, pokud potřebujete ověřit, jak vypadá DOM vygenerovaný pro aplikaci nebo které JavaScripty se spouští za běhu aplikace.
Třída Build se nachází v API, takže budete potřebovat naimportovat příslušnou knihovnu:
import android.os.Build; //není potřeba, pokud již máte: import android.os.*; //nebo import android.*;